BLOG


15.1.2020 od 16 hod.byla zahájena výstava mých fotografických obrazů

Na vernisáži se sešlo více než 50 zvaných hostů. Děkuji všem



Zde je pár fotografií z akce. Autorem snímků z vernisáže je Tino Kratochvíl.


Výstava bude instalována ještě 4 týdny









101 zobrazeníNapsat komentář

Podle abecedy druhá země na mém letošním nabitém cestovním programu. Byl jsem zde letos dvakrát. V březnu jen na skok po cestě do Brazílie fotit vodopády Iguazu a v dubnu při návštěvě Patagonie.

Ale popořádku...

V březnu jsem projel pět jihoamerických zemí a předposlední zastávkou byly vodopády Iguazu v Argentině.Tyhle vodopády jsou ...no prostě nádherné a zaslouží si vlastní kapitolu příště.

Teď už k dubnové výpravě do Patagonie.


Při přejezdu Argentinské hranice z chilské strany nás vítal tento pohled.Hlavy nahoru...Plameňáci.

Statisíce těchto nádherných ptáků na jezerech všude po cestě.Nádherné uvítání.

Viděli jsme mimo jiné El Chaltén ,Fitz Roy-laguny de los Tres,Piedras Blancas,Capri, nádherné ledovce a úžasně barevnou přírodu.Trefili jsme nejhezčí fázi Argentinského podzimu s neuvěřitelnými barvami.

Podnikli jsme několik treků do hor a počasí nám skutečně přálo.

Zajeli jsme si vyfotit třetí největší světový ledovec a jeden z mála který přibývá:Perito Moreno v NP Los Glacieres.Když jsem jej fotil ,tak jsem zažil jak se z ohlušujícím řevem odlomil kousek velký asi jako desetipatrový panelák a zahučel do laguny.

Je to nádherné místo a myslel si to asi i místní model,který mi pózoval pár metrů ode mě .No nevyfoť ho ,krasavce-Karančo chocholatý.

Na parádní ptáky jsem měl vůbec štěstí a strávil jsem několik hodin před západem slunce v lese s místními papoušky

No to jsem se teda rozepsal.Tak už jen fofrem, aby jste mi u toho neusnuli.

Trek k dalšímu krásnému ledovci byl lemován těmito výhledy:


Jeden z posledních dnů v nádherné Argentině jsme zahájili nočním pochodem a před svítáním jsem vyfotil úžasný vodopád zalitý svitem měsíce

A úplně poslední ráno kouzelná laguna vysoko v horách

Příště :AUSTRÁLIE

Mějte se parádně



79 zobrazeníNapsat komentář


Tak jsem si skoro na rok odskočil přátelé.A co jsem dělal ? Objel jsem zeměkouli...Teda obletěl Proč? Asi proto že jsem magor...a baví mě to.Taky jsem u toho cestování trochu fotil. Kde jsem všude byl? Začnu asi podle abecedy: ALJAŠKA. Na přelomu srpna a září jsem vyrazil s partou stejně postižených lidí fotit medvědy na Aljašku.Žerou tam prý lososy nebo co.Lososy mám rád a medvědy? Teď už taky.Jsou nádherní. Objeli jsme půl Aljašky a ..... Vezmu to raději od začátku.Z Prahy ,přes Frankfurt do Anchorage.Po rozkoukání v největším městě Aljašky jsme vyrazili na sever -Worthington Glacier,přístav Valdez,Chitina, NP Wrangell-St.Elias,přes Tok až do Fairbanks. Tady jsem zažil silnou polární záři-nádhera.Vzali jsme to přes North Pole,kde má svůj dům Santa Claus.Kýč jak bič-pryč odsud. To už na mě bylo moc a tak jsem se na 2 dny zašil do lesa a fotil jsem místní hvozdy a bažiny. Další den jsme vyrazili směr NP Denali,což je národní park ,kde můžete vidět losy ,medvědy, vlky ,lišky i jeleny. Po cestě jsme fotili kde co. Sto let starý Ford T pohozený na louce, staré doly na zlato, které jsou zde od skončení zlaté horečky v předminulém století i letadla odložená na dvorcích kdejakého vesnického stavení. Když už toho bylo dost, odskočili jsme si na moře a ze Sewardu vyrazili katamaránem do zálivů NP Kenai. Nádhera. Velryby, kosatky, lachtani a na konci ledovec.Pan Ledovec. Ale jedeme dál, spěcháme. Aljaška je fakt velká. Míříme do Nikisky, kde nás čeká hydroplán, který nás vezme na nejlepší lokalitu na focení medvědů grizzly na světě. Na Brooks Falls. Brzo ráno míříme k hangáru s plnou polní a čekáme na pilota. Odlet se stále odkládá, až po dvou hodinách nám přijde rozpačitý pilot říct, že v tom hustém dešti nás dnes nikam nevezme a že nad Brook Falls fouká vítr tak silně, že není schopen přistát. A na zítra je předpověď ještě horší. Co teď. Dáme hlavy dohromady a měníme plány.Dnes je odpískáno,ale zítra je možno letět na jedno jezero v závětří hor, kde by to šlo. Vítr snesitelný a výskyt medvědů hojný. Plácli jsme si . Druhý den ráno letíme úplně jinam než jsme půl roku plánovali, ale nakonec nelitujeme. Medvědi narvaní lososama na každém kroku. Máme dvě lodě které nás přivezou po jezeře až do blízkosti medvědů, abychom pořídili záběry, pro které jsme na Aljašce.Je to úžasný pocit .Celý den fotíme medvědy z bezprostřední blízkosti.K večeru nás lodě vysadí na břehu a čekáme na hydroplán, který nás vezme zpět na základnu. Ale dobrodružství teprve začíná. Z lesa se vynoří obrovská medvědice s mládětem a míří přímo k nám.První co vás napadne? Zdrhnout. Chyba. Blbej nápad. Naštěstí máme s sebou dva místní průvodce. Stojíme a ani se nehneme. Medvědice přijde k nám, asi na deset metrů a větří. Chvíli se kolíbá a neustále kryje medvídě svým tělem aby byla mezi ním a námi. Chrání jej.Po chvilce se otočí a zmizí zpět do lesa. Silný zážitek.






3 zobrazeníNapsat komentář